Choď na obsah Choď na menu

Objev nového pohřbu nomarchy v Dér el-Berše

nomarcha-v-der-el-berse.jpg

Během jarní expedice roku 2012 objevili archeologové univerzity v Lovani pracující v Dér el-Berše pod vedením Harco Willemse významný pohřeb z doby počátku Střední říše (asi 2040 př. n. l.). Ačkoliv pohřeb byl nejméně dvakrát vyloupen a utrpěl značné škody, bylo velké množství předmětů objeveno na svém původním místě a poskytuje tak jedinečné informace o průběhu pohřebního rituálu. Hrobka patřila nomarchovi (tj. provinčnímu správci) či osobě s nomarchou spřízněné. Takto dobře dochovaný pohřeb tohoto typu byl objeven poprvé po více než 100 letech.

Objev byl učiněn v hrobce Ahanachta I., který byl prvním správcem Zaječího kraje v době Střední říše. Tato hrobka je dobře známá, jelikož byla objevena již v letech 1891–1892 a v roce 1915 ji důkladně prozkoumal americký archeolog George Andrew Reisner. Reisnerovu práci završil objev téměř intaktního pohřbu nomarchy v sousední hrobce. Nádherné předměty z této druhé hrobky jsou známy po celém světě.

Reisner však nedokončil zkoumání jihozápadní pohřební šachty Ahanachtovy hrobky. Z jeho deníku je patrné, že se domníval, že tato šachta byla vyloupena jen krátce před tím, než se na scéně objevil on sám. Proto zde výzkum zastavil. To se ukázalo jako vzácná náhoda, neboť všechny další hrobky v oblasti Reisner pečlivě vyprázdnil. Archeologové Lovaňské univerzity tak v předchozích letech pouze zkoumali a dokumentovali hrobky, které již byly v minulosti pečlivě zbaveny veškerého obsahu, a není příliš naděje, že by se v oblasti mohly vyskytovat další hrobky tohoto typu.

Průzkum prokázal, že Reisnerův odhad ohledně vyloupení byl správný. Téměř až na dně 6 m hluboké pohřební šachty našli archeologové intruzivní materiál (ale také významné reliéfy z výzdoby hrobky), včetně cigaretových špačků a fragmentů novin z počátku 20. století. Bylo zde rovněž nalezeno velké množství pohřební výbavy, která však nemusí nutně pocházet z této hrobky a je značně poškozena. Pohřební komora byla navíc až po strop zaplněna kameny, což je možné vysvětlit pouze tak, že je lupiči záměrně do komory naházeli, přičemž zničili většinu dřevěné pohřební výbavy. Přesto však lupiči mnoho pohřebních darů přehlédli.

Zdá se, že hrobka byla vyloupena dvakrát. Poprvé byla pravděpodobně vykradena již ve starověku. V té době se lupiči zajímali především o cenné suroviny. Mnoho zlomků lístkového zlata dokazuje, že rakev a pravděpodobně i další předměty byly pozlaceny. Po prvním vyloupení byla hrobka pravděpodobně ponechána otevřená. Zdá se, že během let se do komory několikrát dostal déšť spolu s vápencovým prachem z šachty. Po uschnutí vytvořila tato směs silnou vápennou krustu, již druhá skupina lupičů, která se do hrobky dostala na konci 19. století, pravděpodobně považovala za podlahu pohřební komory. Tito lupiči způsobili obrovské škody na rakvích a dalších dřevěných předmětech, které v důsledku vlhkosti shnily a byly napadeny plísněmi.

Když však archeologové komoru vyprázdnili, ukázalo se, že na svých původních místech pod vápennou krustou dosud zůstalo množství rituálních předmětů z bronzu, fajánse, mědi a keramiky. Nálezy zahrnují mnoho alabastrových modelů nádob, obětních stolů a podhlavniček, fajánsové nádoby na úlitbu a celou řadu měděných nádob, misek a modelů stolů. Bylo objeveno také několik zcela jedinečných rituálních předmětů, jež byly dosud známy pouze ze starověkých vyobrazení.

Umístění předmětů umožnilo archeologům rekonstruovat do detailů scénář pohřebního rituálu. Víme tedy, že napřed byla do pohřební komory umístěna rakev a pak byl proveden očistný rituál následovaný obětním rituálem. Posledně zmiňovaný rituál je dobře znám z textů a vyobrazení, poprvé je však možno dokázat, že byl skutečně vykonávan pod zemí v pohřební komoře.

Rakev je v natolik špatném stavu, že ji bude možno zkoumat pouze za rok po důkladné konzervaci. Přesto je však již nyní možno vyslovit dva důležité závěry. Zaprvé, rakev byla popsána, a podle textů patřil pohřeb muži jménem Džehutinacht. To je důležité, neboť nápisy v Ahanachtově hrobce zmiňují jeho otce Džehutinachta, který měl v jeho hrobce také obětní místo. To naznačuje, že Ahanacht pohřbil svého otce ve své vlastní hrobce. O Džehutinachtovi víme, že byl posledním nomarchou Zaječího kraje v První přechodné době. Právě tento muž ze byl tedy pohřben.

Zadruhé, rakev byla popsána Texty rakví. Tento soubor textů představuje nejdůležitější sbírku náboženských textů Střední říše, a představuje pojítko mezi texty pyramid Staré říše a slavnou Knihou mrtvých Nové říše. Již dříve se vědělo, že středoříšská tradice Textů rakví začala v Dér el-Berše, přičemž Ahanacht byl dosud prvním doloženým vlastníkem rakve popsané těmito texty. Špatně dochovaná Džehutinachtova rakev doplňuje důležitou kapitolu do historie Textů rakví: možná jde o nejstarší doklad ze Střední říše.

zdroj: egyptologie.ff.cuni.cz