Choď na obsah Choď na menu

Nejstarší stavba světa: Našli jsme kolébku lidstva?

4. 4. 2015

nejstarsi-stavba-sveta-nasli-jsme-kolebku-lidstva--2-.jpg

Megalitický komplex Göbekli Tepe v juhovýchodním Turecku

Megalitický komplex Göbekli Tepe postupně odkrývaný v jihovýchodním Turecku možná přepíše učebnice. Radiokarbonová metoda totiž odhalila, že tato precizně zhotovená stavba vznikla před více než jedenácti tisíci let, a možná je tak vůbec nejstarší v historii lidstva.

Informace o naší vzdálené minulosti jsou a vždy budou neúplné a kusé. Snad proto dochází ke změnám paradigmatu v archeologii jen výjimečně a velmi zvolna. Důkazy, které by vyvrátily uznávané teorie, zůstávají totiž často osamocené nebo se zpochybňují. Göbekli Tepe však představuje jeden z těch nálezů, u nichž vzhledem k přesnosti datování pochybovat nelze, a stavějí tak archeologii před zcela zásadní otázky: Kdo, proč a jak tuto rozsáhlou stavbu před více než jedenácti tisíci let vybudoval?

Záhada kruhů a pilířů

Megalitický komplex dvaceti kruhů zaujímající plochu o rozměrech asi 300 × 300 metrů od roku 1996 až do své smrti v roce 2014 postupně odkrýval německý archeolog Klaus Schmidt. Celá lokalita na jihovýchodě Turecka představuje velký, uměle vytvořený kopec, do jehož nitra badatelé krok za krokem pronikají. Dosud odhalili čtyři kruhy o průměru 10–30 metrů, po jejichž obvodu dávní stavitelé zasadili dokonale opracované vápencové pilíře ve tvaru T o výšce 3–6 metrů a hmotnosti okolo 20–50 tun.

Objev tak monumentálního artefaktu by se stal významnou událostí sám o sobě, ale opravdovou senzaci z něj udělalo zveřejnění prvních výsledků datování pomocí radiokarbonové metody. Ukázalo se, že Göbekli Tepe vzniklo na samém konci poslední doby ledové – asi před 11 600 lety. Mluvíme tedy o období, kdy ještě ani v zárodku neexistovalo zemědělství, jež mělo podle dosavadní vědy tvořit nezbytnou podmínku pro zrod stálých sídlišť či kultovních míst.

Neznámí stavitelé dávnověku

nejstarsi-stavba-sveta-nasli-jsme-kolebku-lidstva--3-.jpg

Rekonstrukce stavební činnosti

Dávní stavitelé tak ještě obdělávání půdy zcela jistě neznali, na druhou stranu však měla jejich společnost dostatečně pevnou strukturu, aby její příslušníci dokázali spolupracovat na mohutných stavbách. To ovšem úplně nezapadá do našich představ o kulturách lovců sběračů, kteří se měli spíš potulovat po krajině, případně se přesouvat za velkými stády migrujících zvířat.

V případě Göbekli Tepe zřejmě nešlo o trvale obývané místo ani o pohřebiště. Nenajdeme tu nejmenší stopu po domech a předpokládá se, že lokalita sloužila spíš jako komplex svatyní. Ani v bezprostředním okolí vědci dosud neobjevili žádné známky někdejšího osídlení, tudíž se domnívají, že stavitelé na místo opakovaně přicházeli. Podařilo se zde také objevit spoustu kostí, nicméně všechny náležely divokým zvířatům a vědci usuzují, že jde o zbytky hostin či obětin. Naopak se nenašly žádné ostatky potenciálních domestikovaných živočichů.

Zvláštní je i způsob, jakým naši předkové megality opracovali a vytyčili do kruhů. Je zřejmé, že se použité technologie musely vyvíjet dlouho předtím, než vůbec započala stavba první z kamenných kružnic. Komplex vznikal pomalu a podle datace dělí nejstarší a nejmladší kruhy asi 1 500 let. Původní stavby se často zasypávaly a na jejich místě se budovaly nové. Po jisté době však lidé posvátné místo opustili, přičemž jej předtím pečlivě ukryli pod hromadami hlušiny. Poté se na jeho existenci na dalších deset tisíc let zcela zapomnělo.

Poselství bez hlav

nejstarsi-stavba-sveta-nasli-jsme-kolebku-lidstva.jpg

Basreliéf z megalitů

Komplex dnes uchvacuje dokonalou technikou opracování. Mohutné kamenné pilíře mají podobu basreliéfů: veškerá hmota okolo obrazce se odstraní a ten pak jakoby vystupuje z monolitu. Basreliéfy z megalitů na obvodových zdech většinou umně zobrazují různá zvířata, především hlavy býků. Spolu s archeology se tak můžeme ptát, kde vzali dávní stavitelé nástroje, s jejichž pomocí dokázali své dílo vytvořit.

Centrální části kruhů pak tvoří větší kameny, na kterých vědci objevili reliéfy lidských postav včetně takových detailů, jako je bederní rouška. Zvláštním faktem nicméně zůstává, že figury postrádají obličeje – pilíře končí rozšířením do tvaru písmene T. Hlavy přitom chybějí i všem postavám na megalitech po obvodu kruhu. Měl snad zmíněný fakt pro naše předky nějaký hluboký význam? Podle badatelů vše nasvědčuje tomu, že šlo o první známé náboženské centrum v dějinách lidstva. Reliéfy zvířat silně upomínají na starší umění ze slavných jeskynních obrazáren, včetně podobné tematiky lovených zvířat i nebezpečných dravců.

Otazníky zůstávají

nejstarsi-stavba-sveta-nasli-jsme-kolebku-lidstva--1-.jpg

Pilíře v tvaru písmene T

Na budování zmíněných staveb se musela podílet početná skupina lidí usazených v nepříliš vzdáleném okolí, čímž se zásadně mění naše představy o společnosti lovců a sběračů v pozdním paleolitu. Na konci poslední doby ledové se zřejmě se změnou klimatu výrazně zvětšila lokální potravní nabídka, a malá kočující společenství se tak začala usazovat a postupně se spojovala do větších osad.

Dnes se zdá, že rozhodující impulz pro vznik Göbekli Tepe spočíval v rozvoji náboženských představ. Dosud se nám nepodařilo odhalit detaily zdejší víry, která se pravděpodobně výrazně lišila od čehokoliv, co známe. Jisté vodítko tkví možná v uspořádání svatyní: v jejich centru stojí vždy dvojice pilířů výrazně převyšujících zbytek stavby, jež zobrazují lidské či snad božské postavy, patrně muže a ženu. V nejranějším známém náboženství hrála tudíž tato dvojice podle všeho ústřední úlohu.

Konkrétní určení staveb však zůstává zcela nejasné. Mohlo jít o obětiště, místa iniciačních rituálů či obyčejných hodů, spojená s poděkováním bohům za úspěšný lov? Nebo o něco zcela jiného? Zatím nevíme. Nezbývá než doufat, že další nálezy z dosud neodkrytých kruhů vrhnou na záhadu Göbekli Tepe více světla.

zdroj: www.stoplusjednicka.cz

 

Komentáre

Prehľad komentárov

Zatiaľ nebol vložený žiadny komentár.